Pořád ještě jsou tací mezi námi, kteří mají přesvědčení, že jakmile má někdo dar, má ho dávat zadarmo. Pod pojmem dar má škatuli, nadpozemské propojení s duchovním světem, používáné nejčastěji k léčení či k pomoci druhým. A právě tato škatulka dělá takovou neplechu. Za prvé tak smýšlí člověk, který sám cítí, že žádný dar nemá, který je sám nějakým způsobem "chudý" a zůstává v roli oběti ve smyslu "vy, co jste měli to štěstí a máte dar od Boha, ho máte pro takový jako jsem já dávat zadarmo". Je to jakoby pocit povinnosti, že obdarovaný má svůj dar nezištně předávat dál. Tj první omyl.

6e46ab17cabb5ad9b3ffa0ab3c3f7e37

Číst dál: Dary zadara

Přidat komentář (0 Komentářů)

Letošní podzim je teda velmi intenzivní co se depresivních událostí týče. Každoročně to bývá náročné období, ale letos je to opět silnější. I já ho prožívám dost těžce. Včera jsem opět musela o pomoc požádat kancelář ombudsmana, kdy se opakují stejné problémy s protizákonným chování nejen lékařů v nemocnici, kde můj muž je. Ale dokonce ho vydíral jeho zastupující advokát-opatrovník. Je to únavné pořád "bojovat" se systémem, který se tak těžkopádně mění.

"Autority" vám klidně lžou do očí, jen aby bylo po jejich. Vidět, jak je porušována osobní svoboda někde, kde by jste měli mít zastání.. Včera se k tomu přidala zpráva, jak někde na Slovensku zahynulo spousta mladých lidí a vlastně pořád jen ze všech koutů dostáváte ne moc pozitivní zprávy.

Na druhou stranu vím, že se to teď dít má. Prostě začíná to houstnout, má to svoje důvody k celkové očistě a přeměně lidstva a vstoupili jsme do poměrně těžkého kroku, který už ke změnám prostě patří.

Ale jak to ustát? Jak neupadnout do depresí?

Číst dál: Sport a deprese

Přidat komentář (0 Komentářů)

5c034c3497d30a53a574fe712ee1b9d9

Miluju moje rozhovory s jednou skvělou kamarádkou. Zaplaťpánbůh za facebook, protože ona je daleko, ale naše chatování je hotová filosofie. A vlastně díky FB si mě ona našla a stala se mi důvěrnou poradkyní. Vytáhla mě už z kde čeho. A rozebírá se mnou s trpělivostí opravdu každý atom... 

Tak třeba dnes. Čtu si tu super knížku Známe se celé věky. Při tom přemýšlím, zda se mám rozejít se svým mužem, nebo ještě zůstat. Tento rozkol ve mě vznikl už tak před třemi lety, ale za letošní rok se zdálo, že se vše urovná a nejen to, náš vztah začal znovu kvést a byla jsem v něm naprosto spokojená. Jenže to zas celé překazila manželova nemoc a já se paradoxně dostala zas na "začátek" tohoto rozhodování.

Číst dál: Jak se správně rozhodnout???

Přidat komentář (1 Komentář)

Právě jsem domeditovala u šamanských bubnů. A nejen to, do těch zvuků se přidávala hra na didgeridoo a začaly přicházet podivné až pazvuky, skřeky. Já začala cítit strach z těchto zvuků a hlavou mi proběhlo: Proč oni používají tak divný zvuky, který vyvolávají až hrůzostrašný pocity? Proč to dělají? 

Číst dál: Strach má velké oči

Přidat komentář (0 Komentářů)

Téma, které tu chci otevřít je takové ošemetné. Ale je hodně tabuizované a myslím si, že by bylo fajn otevřeně říct, co a jak. Nechci tu mluvit za všechny, které „postihl“ život podobně jako mě, takže čistě moje zkušenosti, moje pocity, potřeby, přání…

Není tajemstvím, že můj muž je nemocný. Bohužel. Jeho psychóza se vrací, a když se tak stane, je minimálně 6 týdnů v nemocnici a pak zhruba 3-4 měsíce na neschopence, kdy se z toho vzpamatovává a snaží se zas žít normální život. Je to vždycky těžká rána pro nás pro všechny. c4121ecd0ebcfa77b7380cefa9132d29

Na mě se v tomto období sesype spousta povinností navíc. Nejen to, že funguji jako jeden rodič a vše, o co se doma dělíme, tak jsem na to sama (smekám a hluboce se skláním před samoživitelkami, ty to tak mají pořád). A když si ke všemu zvyknu, že opravdu spoustu věcí zařídí a vyřídí můj muž, tak je to pak o to těžší ráz naráz zůstat na všechno sama. Také se dost sníží příjem. Živí nás on a sami víte, jak to je, když jdete na PN.

Číst dál: Deník manželky psychoafektivního muže – Návod na komunikaci

Přidat komentář (0 Komentářů)