Zbláznila jsem se? Popletla jsem si čas? Ne tak docela. Proč v srpnu píšu o vánocích? Jakmile prázdniny skončí a my naskočíme opět do běžného období, čas začne letět jako blázen a my se ani nenadějeme a už na nás bude koukat z výloh vánoční výzdoba. Tedy já to tak alespoň mám, že jakmile začne září, přijde nový školní rok dcery, než se vzpamatujeme, jsou tu moje narozeniny (v říjnu), chvilku na to klepe na dveře Mikuláš a to už pomalu zdobíme stromek a počítám, jestli mám všechny dárky pod stromeček nakoupeny.

gift 548296 1280

Číst dál: A opět po roce jsou tu zase vánoce...

Přidat komentář (0 Komentářů)

V nejtěžších chvílích v životě, na svou tíhu zůstanete sami.

Možná to zní dost pesimisticky nebo sobecky. Nemyslím to tak ale. Myslím to realisticky. Nikdo si to za vás neodtrpí. Procházíte si tím stejně sami. Rozdíl je v tom, jestli máte na koho se obrátit, komu si říct o pomoc a také zda máte svůj nějaký krizový plán či režim. Nebo nemáte opravdu nikoho ani žádný plán. Ale stejně si to prožijete. I kdyby se vaše okolí snažilo, jak chtělo.

Tak jak to prožít a přežít?

Pro ty, kteří nevíte o našem trápení, o nemoci mého manžela, tak trpí schizoafektivní poruchou. Už jsem se o tom rozepsala v článcích Kostlivec ve skříni I, II, III. Kdo nemá představu, o čem tato nemoc je, tak se to velice těžko vysvětluje. Každopádně je to docela velký náklad na bedra jak moje, tak jeho a teď už i naší malé dcery.

Číst dál: Jak přežít nejtěžší chvilky života

Přidat komentář (2 Komentáře)

Začíná nový den, je pondělí, takže i nový týden. Co děláte každé pondělí? Jak se připravujete na nový týden? S jakými myšlenkami vstáváte? S jakými myšlenkami jdete do práce? Nakoukněte do své hlavy a pozorujte se, co v ní máte kdykoliv, když jdete do jakékoliv akce. Na co myslíte, když si jdete sednout na kávu s přítelem, když se vracíte z práce domů k rodině? Jaké myšlenky vám cestují hlavou při cestě na vaši oblíbenou aktivitu – sport, masáž, saunu, meditaci, kurz atd.?

Jaké máte OČEKÁVÁNÍ?

Naučte se jednu věc, nový návyk – nemějte očekávání….

Číst dál: Čtěte jeden z nejlepších blogových článků!

Přidat komentář (0 Komentářů)

Dnes jsem se s dcerou pustila do úklidu. V pokojíku měla opravdu velký nepořádek. Došlo to tak daleko, že sama netušila, jak s tím začít, navíc ji uklízení značně nebaví, ani v tom nevidí smysl. Vysvětlování, domlouvání nemělo žádný účinek. Pořád dokola opakovala „musíte mi s tím pomáhat".

Číst dál: Ukliďte si nepořádek v duši

Přidat komentář (0 Komentářů)

 

Když se řekne „naivita“, co se vám vybaví? Co si pod tímto pojmem představujeme? Přiznám se, často jsem toto slovo používala hlavně k mladším ročníkům, leckdy i sama k sobě. Ale mám pocit, že tak nějak mylně. Ona totiž není naivita jako naivita. Je tenká hranice mezi zdravým pohledem dítěte a naivním pohledem, který v sobě nemá notnou dávku životního moudra. Jenže v rámci našeho skvělého posuzování a odsuzování za naivitu považujeme každý názor vyřčený převážně mladšími lidmi, než jsme my sami. Proč ho považujeme za naivní? Protože nám přece dal život za vyučenou, že to, co jsme chtěli, jsme nedosáhli, protože ostatní nám zhatili plány, protože život je tak krutý, protože osud zasáhl a zákon přírody zafungoval jinak….

Číst dál: Jak neničit poslední střípky dětství

Přidat komentář (0 Komentářů)