Dnešní článek je víceméně k zamyšlení. Každý na toto téma bude mít nejspíš jiný názor, jinou zkušenost. Určitě ale rozvíří tok myšlenek, tak jak se to stalo mě. Už ani nevím, jak jsem k tomuto tématu přišla. Prostě mě to najednou napadlo. Moje hlava je občas zkrátka továrna na myšlenky.

Přemýšlela jsem nad rozdílem vztahu rodič - dítě a vztahu matka a otec, neboli manžel – manželka. Na první pohled by se dalo říct, že je to jednoduše rodina. Jenže to tak není. Jsou to naprosto odlišné rodinné vazby. Dítě má úplně jiný „příbuzenský vztah“ s rodiči, než rodiče mezi sebou.

Jak to?? Zamyslete se.

Ve většině partnerských vztahů (je jedno, jestli spolu žijí dva na tzv. psí knížku, či jsou vzití) se jedná o dva různé lidi, které ve světe vlastně nic nepojí. Myslím tím pokrevně. Často se poznají až v dospělosti. Začnou spolu chodit, milují se a jednoho krásného dne se i vezmou. Nebo spolu prostě začnou žít. A po čase se jim narodí potomek. Ať mají dítko jedno či 5, stávají se rodiči. Pro toto dítě/děti, se stávají pokrevnými příbuznými. Ale rodiče mezi sebou nejsou pokrevní příbuzní.

Krev není voda...

Jak tak čas běží a život zevšední ve spoustu musíme a měli bychom, odcizí se ti dva a přestanou si rozumět. Máte šanci 50 na 50, že to skončí rozvodem a že se to stane zrovna vám. Což je příšerně vysoké číslo. Jistota v našem světě existuje jen jedna jediná, takže nemáte nikde zaručeno, že vám se to stát nemůže.

A teď přichází na řadu myšlenka na rozvod-rozchod. Cítíte se s tím druhým nepohodlně, cize až nešťastně. Děti to zkrátka budou muset pochopit a tak se rodiče rozvádí, protože už spolu nevydrží ani sekundu.

Jenže co na to dítě?

Jak se vám to může z jeho pohledu zdát? Pro něho jste rodina. Pokrevní příbuzní. Nejbližší příbuzní, které má. A najednou k jednomu z nich bude jezdit jen na návštěvu. Manželé mezi sebou přestávají příbuznými být na základě papíru od soudu. Ale dítě je prostě dál dítětem rodičů. Nemá na výběr a vy také ne. A když vás dítě zlobí v pubertě, trápí a ničí?

Rozvedete se s ním také?

Asi těžko. Je spousta různých vztahů a nedá se tu tím udělat nějaký závěr. Žádné závěry ani nechci dělat. Někde se děti stávají tak těžkými případy, že přichází odloučení od rodičů i tam. Ale pořád je to vaše dítě, pokrevní příbuzný a neodpářete to. Stejně tak, vy pro dítě jste matkou, otcem až do konce života. Ať máte vztahy jakékoliv.

Co všechno mě v této souvislosti napadlo?

Moje mamka se rozvedla, je to asi deset let. Mého otce považuje za známého. Nemá k němu už žádný citový vztah. Pro mě je to můj otec a ona má matka. I z toho důvodu jsem se snažila náš pošramocený vztah s mým otcem nějak napravit. A když se na nějakou dobu rozpadl i můj vztah s mamkou, hodně jsem tím trpěla.

Já sama jsem před 4 lety uvažovala o rozvodu s mým mužem. Ne proto, že bych ho nemilovala. Ale protože jsem se bála. Bála jsem se o budoucnost s ním – po jeho boku. Nechala jsem se nahlodat pár názory ostatních. V tomto období pak přišel i čas, naštěstí krátký čas, kdy jsem ho opravdu milovat přestala. Jenže po společně prožitých letech jsem k němu stále cítila silné city – respekt především.

Dopadlo to tak, že jsme skončili u psychologa. Nehodlala jsem naše manželství jen tak vzdát a manžel také ne. Po třech sezeních bylo vše zas v pořádku. Byl to dobrý psycholog :-). Ale nešlo jen o něj.

Já si uvědomila, že právě rozvod je lehké (i když si to často lidé dost zkomplikují) řešení problémů. „Hele, už to nějak dál nejde, rozejdeme se...“ Jak jednoduché. Samozřejmě s nadsázkou. Jenže co to je potom to manželství? K čemu by bylo? Opravdu je to jen papír pro ostatní, aby věděli, že my prostě patříme k sobě? Pro úřady, pro banky a kvůli dědictví a půlení majetku právě u rozvodu? Uvědomila jsem si, že když nastal problém, neuteču od něj ani díky rozvodu. Spíš naopak, ještě bych se cítila hůř. 

Došlo mi tehdy, že manžel je moje rodina. I když ne pokrevní. Je součástí mě samotné. Opravdu bych rozvodem problém nevyřešila, jen bych přitížila nám oběma. Nemůžu se ho zbavit jako použitého kapesníku. Stejně tak, jako se matka/otec nemůže zbavit rodičovství, já se nechci zbavit manželství. Po tom, co jsem si to tehdy takto „ustála“, se začaly věci měnit k lepšímu. Uvědomila jsem si hloubku manželství a jeho podstatu.

Nejsem zastáncem toho, že když v manželství trpí jeden, druhý, či oba, mělo by se přetrpět za každou cenu. Hlavně kvůli dětem... Sama jsem z rodiny, kdy jsme si se sourozenci docela oddechli, když se naši rodiče konečně rozvedli. Víc jsme trpěli ztroskotaným vztahem našich rodičů za manželství, než kdyby se rozvedli dříve. Ale dnes mám pocit, že hodně manželství končí právě proto, že si lidi prostě neví rady, tak to raději ukončí. A nejhorším koncem je, když se děti začnou používat k vydírání. Ale to je zas na další článek.

Čím bych tuto úvahu zakončila?

Otázkami. Ať v manželství či vztahu jste nebo ne, možná by nebylo špatné odpovědět si na pár zásadních otázek:

1) Jakou hodnotu má pro mě manželství?

2) Jak dítě může vnímat rozvod?

3) Je tedy lepší rozvádět se nebo za každou cenu vydržet?

A ještě dvě rady na závěr:

- Než se vdáte/oženíte zamyslete se a uvědomte si, co je právě pro vás manželství. Jakou má pro vás hodnotu ten, koho si berete. Dokážete ho vnímat jako rodinného příslušníka na úrovni pokrevního příbuzného?

- Když už je rozvod/rozchod na spadnutí a děti z tohoto vztahu vzešly, snažte se vcítit do jejich pozic. Vyvarujte se používání dětí, jako vydíracích nástrojů. To je to nejhorší, co těmto malým lidičkám můžete udělat.

Použila bych tvrzení hojně používané v reklamě (ať mají opravdové statistiky nebo ne, já je k dispozici také nemám): 9 z 10 manželství zažije ve vztahu krizi. Myslím, že je dobré se na ni připravit. Ujasnit si hned a pravidelně si ujasňovat, jak vztah vnímám. Proto jsem tyto otázky napsala. Nejsou tedy jen pro ty, kteří mají krizi právě teď, ale i pro ty, kteří se vznáší na růžovém obláčku.

Už víte, jaký je rozdíl v rodinném vztahu dětí a rodičů? Kdo je tu ve výhodě, kdo v nevýhodě? Co jsem tímto myslela? Můj manžel byl tak hodný a přidal mi možnost komentářů pod články. Můžete tedy využít této možnosti a napsat svůj názor.

0
0
0
s2sdefault