Tím nemám na mysli strom, i když i ten spousta lidí už má a chodí si k němu pro síly, ticho a odpočinek. A vlastně toto všechno (a mnohem víc) se dá najít i v tom kmeni, který mám na mysli já. Dnes se tomu říká např. komunitní život. Pod tím jsem si ale ještě donedávna představovala něco, po čem se mi ježily hrůzou chlupy na těle. 

Takový to, kdy jste pod drobnohledem ostatních, kteří vám mohou kecat do života. Vlastně styl „rodina“ v růžovém provedení. Musíte se přizpůsobit návykům ostatních a hezky šlapat brázdu jako pěkné stádečko. Jste neustále hodnocení, zda děláte, co máte dělat a jestli to děláte správně.  

Ve městě kde žiji, jsem byla ráda za jistou anonymitu, kdy tu znám jen pár lidí a to mi bohatě stačí. Jako všude, tu také frčí pomluvy a odsuzování, neměla jsem touhu do tohoto vzorce zapadnout. Jenže nedávno jsem zjistila, že jako vše, i tento způsob žití má svou druhou stranu. Jste vlastně osamocení. 6592af4e9b34936f9690e9ea597bdccc

Číst dál: Mít svůj kmen

Přidat komentář (2 Komentáře)

Pohádky tisíce a jedné noci, to asi zná každý. Myslím si, že i náš život je takový soubor „pohádek“ o tisíci dějství. A jak se říká v jednom citátu, že pokud to dobře neskončilo, tak to pořád ještě není konec. Moje jedna taková „pohádka“ boje dobra se zlem se rozjela letos na magické datum 8.1.18. Krásně to koresponduje s mým datem narození 18.10.81.

A jak to tak bývá, jedna pohádka se mi nakonec rozdělila ještě do vícero příběhů. Aneb, jak se říká hezky česky: Na posr… i hajzl spadne. Kousek po kousku se vše ale skládalo a stále ještě není celý obraz doskládaný.

S kouskem jsem se už podělila v minulém článku, dnes přicházím s další malou dávkou této mojí story.

Číst dál: O zapomenuté lásce

Přidat komentář (0 Komentářů)

Než se ze mě za chvíli stane cukrářka, která půjde dělat dort pro manžela, obrněná trpělivostí, protože mi bude „pomáhat“ dcera, tak mám chuť sepsat pár řádků a na chvíli se ocitnout v roli blogerky.

Z role do role. Během pár minut se moje role prolínají mezi kamarádkou, maminkou, uklízečkou, terapeutkou, pradlenou, krmičkou kočky, řidičkou, hostitelkou, kuchařkou, manželkou, uklízečkou, studentkou podnikání a podnikatelkou, a tak bych mohla pokračovat snad do nekonečna.

A kde jsem v tom sakra já?

52eb70850bd1d4bd23238554fd73f5f3

Číst dál: Aspoň chvíli nebýt v nějaké roli

Přidat komentář (0 Komentářů)

Bylo jí jen 9 let. Ani jsem si toho nevšimla…

Byla jsem to já. Když mi bylo 9 let, moje maminka onemocněla rakovinou. Prognóza lékařů zněla: zbývá vám maximálně 6 měsíců života. Měla jsem tehdy tříletou sestru a 11letého bratra. Skončili jsme u babičky, když byla moje maminka v nemocnici. Trvalo to asi půl roku, kdy jsem se den co den vracela ze školy do náhradního domova s obrovským strachem, že mi babička oznámí tu strašnou zprávu. Chodila jsem pěšky, protože z dědiny od babičky nejezdil autobus. Bylo to necelé dva kilometry cesty, kdy jsem si představovala, jak přijdu „domů“ a moje maminka bude sedět v kuchyni na židli, zdravá a přivítá mě se svým kouzelným úsměvem, který jsem tolik milovala.

2

Číst dál: Nechala jsem tu malou holčičku umřít

Přidat komentář (0 Komentářů)

Konečně nastal ten lásky čas a já doufám, že sebou poslední duben, čarodějky a úplněk ve štíru vzali všechno, co se za ty tři dny nakumulovalo do ohromného přetlaku v mém těle. Ani nevím, kde začít, jestli strachem, pránickým léčením nebo tím, jak to všechno sehrála dokopy ta vždy skvělá synchronicita.

13c6f21ac3456e9b90a318a08a4069cb

Ono to možná všechno začalo už mnohem dřív. Na semináři Transformace, který pro mě byl dost podivně prolínajícím se všemi možnými procesy a emocemi. Zakončený byl ale něčím tak silným, co už ani moje vědomí nezvládlo pobrat. Moje paměť si ty události pamatuje jako film – mě se to netýkalo, jen jsem byla pozorovatelem. A některé momentky si nepamatuji vůbec.

Bylo to hodně o konstelacích a hlubokých dynamických meditacích. Jak příhodné, zrovna v konstelaci mého muže jsem se od své role manželky a snachy dostala až do role v nějakém jiném životě, do role upálené čarodějky. A abych se od tohoto konečně mohla oprostit, musela jsem si znovu projít upálením a odpuštěním.

Číst dál: O pránickém léčení, strachu a synchronicitě

Přidat komentář (0 Komentářů)